Proč jsou některá zvířata lepší domácí mazlíčci než jiná

Touha vlastnit domácího mazlíÄka je v lidech zakoÅ™enÄ›na snad již od naÅ¡eho úsvitu. Bylo dokázáno, že například již naÅ¡i prapÅ™edci si brali vlÄata, aby s nimi žila, a není pochyb o tom, že mnozí z nich se o nÄ› dobÅ™e starali. O lásce ke zvířatům ostatnÄ› svÄ›dÄí i nejrůznÄ›jší hroby domácích mazlíÄků, které nacházíme po celém svÄ›tÄ›.

 

 

Co se vÅ¡ak může zdát zvláštní, je to, že zatímco nÄ›které druhy zvířat se staly rozšířenými v mnoha domácnostech, jiná se naopak neuchytila. Když se nad tím vÅ¡ak zamyslíme, zjistíme, že to není až tak zvláštní. K tomu, aby se ze zvířete stal dobrý domácí mazlíÄek, je potÅ™eba kombinace hned nÄ›kolika faktorů.

 

Tím prvním je dostateÄnÄ› sociální chování. Zvíře samo musí pozitivnÄ› reagovat na lidskou přítomnost a umÄ›t si vytvoÅ™it vazbu na ÄlovÄ›ka. Plusem je, pokud dává najevo city. Nelze se tedy divit, že naprostá vÄ›tÅ¡ina domestikovaných zvířat patří k druhům, které v přírodÄ› žijí ve stádu Äi ve smeÄce. Výjimkou je koÄka, avÅ¡ak ta je trochu speciální případ. I ona vÅ¡ak dává najevo city ke svým lidem.

 

 

Dále jsou to podmínky, které k životu daný druh potÅ™ebuje. Čím snadnÄ›jší je splnit jeho nároky, tím lépe. Proto například Å¡impanzi Äi gorily, aÄkoliv se bezesporu jedná o sociální druhy, v soukromých chovech prakticky nenajdeme. Vyžadují totiž příliÅ¡ mnoho prostoru a pozornosti na to, aby bylo možné je pro běžného ÄlovÄ›ka chovat.

 

Pak je tu také užiteÄnost. Ta je ostatnÄ› téměř vždy prapůvodním impulzem k domestikaci. Psi stráží nás i náš majetek, koÄky loví drobné hlodavce, konÄ› v minulosti znaÄnÄ› zjednoduÅ¡ili cestování, ovce poskytují vlnu, a tak dále. Pokud daný druh nebyl pro ÄlovÄ›ka nijak užiteÄný, nebyl příliÅ¡ důvod jej domestikovat.

 

Teprve v posledních desetiletích až století jsme zaÄali chovat zvířata cílenÄ› pouze pro okrasu, nikoliv pro užitek. Je tedy pravdÄ›podobné, že se v budoucnu objeví další, nové druhy, které budeme moci bez problému mít doma.

---